B. Šilar – figura

PARDUBICE – Seznam lidí, kteří mohou používat v Pardubickém kraji titul Nositel tradice, se letos opět rozšíří o dvě jména. Budou to Alena Bukvová a Bedřich Šilar, oba z Lanškrouna. Návrh na jejich zápis schválili radní kraje na základě doporučení komise pro tradiční lidovou kulturu.

„Nositele tradice zapisujeme od roku 2015 a zatím na seznamu máme Zdeňka Bukáčka z Krouny, který vyrábí dřevěné hračky, Ladislava Chládka z Výprachtic, který dělá hračky štípané ze soustruženého bloku, Jiří Myšku ze Studnice, odborníka na sekernické práce, a Davida Stejskala z Pardubic, který se zabývá tradičními tesařskými pracemi. Loni k nim přibyli Lenka Kmošková, která v Sebranicích u Litomyšle plete nádoby ze slámy, a řezbář Jan Rejman z Vysokého Mýta, který vyřezává především betlémy a tradici předává i svým dcerám a vnoučatům. Letos na podzim předáme potvrzení také košíkářce Aleně Bukvové a řezbáři Bedřichu Šilarovi,“ uvedl 1. náměstek hejtmana pro kulturu Roman Línek.

Alena Bukvová z Lanškrouna se s košíkářským řemeslem se poprvé seznámila již v dětství u svého dědy. Po absolvování několika kurzů si vyzkoušela práci s vrbovým proutím a posléze vystudovala SOŠ Uměleckořemeslnou v Praze, kde praktickou část absolvovala u košíkářky Dany Ptáčkové. V současnosti spolupracuje s Městským muzeum Lanškroun a účastní se jeho akcí a slavností. Paní Bukvová si pěstuje svoje vlastní proutí z několika druhů vrb, sama si ho sklízí a upravuje tradičními způsoby.

Řezbář Bedřich Šilar z Lanškrouna vyřezává betlémy, plastiky světců, marionety, rámy obrazů a další dekorativní předměty. Vyřezávání se věnuje už přes 35 let. Vyučil se strojním zámečníkem a nejprve pracoval jako topenář. Do práce se dřevem ho zasvětil Václav Skalický z nedalekého Třešňovce. Pan Šilar se účastní během roku řady řezbářských symposií, dnů dřeva a setkání řezbářů.

Přidanou hodnotou Nositelů tradice je oficiální visačka, kterou mohou dávat na své výrobky a která je dokladem tradičních lidových postupů. Výrobci navíc mohou předvádět své umění na akcích Souboru lidových staveb Vysočina.

Kromě Nositelů tradice chrání Pardubický kraj také nehmotné kulturní dědictví, což jsou především některé dodnes udržované zvyky jako vesnické masopustní obchůzky a masky z Hlinecka (jsou i na seznamu UNESCO), východočeské loutkářství (také na seznamu UNESCO), vodění jidáše, stínání kohouta,  velikonoční věneček a strom ve Střemošicích, tradiční výroba dýmek  a také výroba žinylkových textilií v Hlinsku.

„V Pardubickém kraji jsme koordinací péče o tradiční lidovou kulturu  pověřili Soubor lidových staveb Vysočina a náklady na ni hradíme,“ vysvětlil k odborné stránce posuzování Roman Línek.