LITOMYŠL – Česko – německá konference k odbornému školství, kterou uspořádal Pardubický kraj ve spolupráci s partnerským regionem z Badenska-Württemberska, vládním krajem Tübingen, přivedla do pedagogické školy v Litomyšli ředitele škol, zástupce zaměstnavatelů, ale i ministerstva školství, Hospodářské komory nebo úřadu práce.

Cílem konference byla odborná debata o uplatnění německého systému duálního vzdělávání v podmínkách České republiky. Mladí Němci díky úzké spolupráci odborných škol a podniků nemají problém s hledáním zaměstnání. V Česku většímu propojení učiva s praxí brání stávající legislativa a nepovinné členství v profesních komorách.

Duální vzdělávání je správnou cestou k lepšímu uplatnění mladých lidí

Každý pátý absolvent v Evropské unii je nezaměstnaný, šest milionů mladých lidí do 25 let hledá práci, a to i přesto, že existuje poptávka u zaměstnavatelů po odborných a technických profesích. „Před čtrnácti dny jsem se při návštěvě prezidenta republiky u nás setkal s významnými zaměstnavateli v kraji. Zástupci firem neustále hovořili o nedostatku zejména řemeslných profesí a malé praxi absolventů škol. Hledejme inspiraci v německém modelu duálního vzdělávání, protože nezaměstnanost absolventů škol je tam nejnižší v celé Evropské unii,“ řekl na úvod konference hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Tomu se podařilo na tuto odbornou konferenci přivést prezidenta z vládního regionu Tübingen Hermanna Strampfera, Norberta Axmana z Velvyslanectví Spolkové republiky Německo, ale i ředitele odborné školy z Reutlingenu Rolfa Königa a další významné hosty. „Cílem bylo, aby se účastníci konference podrobně seznámili s fungováním toho systému a začali hledat cesty, jak tento model v našich podmínkách využít,“ vysvětlil hejtman Netolický.

O výhodách systému duálního vzdělávání hovořil ve svém příspěvku prezident vládního kraje Tübingen Hermann Strampfer: „Nezaměstnanost mladých absolventů v Unii nabrala bohužel vysoké obrátky. Ve Španělsku a Řecku se blíží 60 procentům, u nás v Badensku-Württembersku je nezaměstnanost lidí do 25 let 3,5 procenta a v Německu je průměrná nezaměstnanost 7,9 procenta. Kořeny systému duálního vzdělávání najdeme již v ceších v období pozdního středověku. Žádný jiný systém nezaručí takové propojení praxe s teorií,“ uvedl konkrétní čísla prezident Strampfer. Podle něj je hlavní devizou systému skutečnost, že je výhodný pro obě strany, jak pro podnik, tak pro žáky jako budoucí zaměstnance. „Smlouva o vzdělání se změnila v kontrakt o zaměstnání. Podniky si vzdělají své budoucí zaměstnance. Mladý člověk získá dovednosti, které podnik potřebuje. Díky dlouhodobé spolupráci žák také naváže v podniku mezilidské vztahy, což je také velmi důležité,“ objasnil Hermann Strampfer.

Za opravdový poklad považuje duální vzdělávání ředitel školy z německého okresu Reutlingen Rolf König: „Výhoda odborné školy fungující v duálním systému je také ve vzdělávání učitelů, kteří jezdí do podniků a rozvíjejí zde své znalosti. Duální vzdělávání je pro nás opravdovým pokladem. Pro žáky je například velmi dobrou motivací, když úspěšně zvládnou komunikaci se zákazníkem, který je spokojený,“ vycházel ze svých dlouholetých ředitelských zkušeností König.

Bez legislativních změn a povinného členství v profesních komorách to nepůjde

Významnou roli koordinátora v duálním systému vzdělávání, kdy polovinu studia tvoří praxe v konkrétním podniku, mají v SRN profesní komory. Podniky mají v těchto komorách účast povinnou. Osmdesát jich je průmyslových a padesát řemeslných. V České republice toto členství povinné není. Viceprezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Somr zahájil svůj příspěvek tím, že duální systém vzdělávání, stejný jako v Německu, u nás v současnosti z různých důvodů zavést nelze, přestože ho velmi obdivujeme. Ale vzhledem k tomu, že za pár let bude našemu hospodářství chybět takové množství kvalifikovaných pracovníků, s jakým jsme se dosud nesetkali, je skoro pět minut po dvanácté se na takovou situaci začít připravovat. Podle něj bude nutné prosadit povinné členství v Hospodářské komoře. V tom se shoduje s hejtmanem Martinem Netolickým. Ten považuje povinné členství za rozhodující moment úspěchu duálního vzdělávání. „Chceme-li se výrazněji posunout v propojení výuky s praxí, je povinné členství v Hospodářské komoře podle mého názoru nezbytné. Měli bychom se o tom velmi vážně bavit. Lidé u nás mají často z povinného členství strach, protože je to věc, která je dána příkazem. Nezapomínejme však na to, že některé komory jsou u nás také povinné, například advokátní nebo lékařská komora, a nikomu to problémy nedělá,“ upozornil Netolický.

Ředitel společnosti LDM, s. r. o., Vlastimil Dytrt v diskuzi konstatoval, že užší spolupráci podniku se školami stojí v cestě špatně nastavený legislativní rámec. Stejný problém vnímají i ředitelé škol. Podle náměstkyně hejtmana zodpovědné za školství Jany Pernicové je legislativních překážek celá řada. Ty však stojí již na úrovni parlamentu. Problémy vidí také systém řízení středního a odborného školství. „Máme 14 krajů, jako 14 malých ministerstev školství, která si utváří školství podle svého, “ řekla Jana Pernicová.

První vlaštovky se objevují i v Pardubickém kraji

V Pardubickém kraji se o lepší propojení praxe a spolupráci škol se zaměstnavateli snaží již od roku 2009. „Odborné školství bylo v devadesátých letech upozaděno neřízeným rozvojem všeobecného vzdělávání. Prostřednictvím stipendií motivujeme žáky technických oborů, po kterých je poptávka na trhu práce. Na základě komunikace s konkrétními podniky a školami vznikly některé nové obory, příkladem je třeba obor mechanik plastikářských strojů, kde žáci získávají praxi přímo ve firmě. Investujeme do technického vybavení pro praktickou část výuky,“ uvedla některé z aktivit náměstkyně Jana Pernicová.

Podle viceprezidenta Hospodářské komory České republiky Zdenka Somra je nutné rozvíjet obory, které mají v našem hospodářství uplatnitelnost. „Konečně i zahraniční firmy ustoupily od praxe 90. let, kdy se stěhovaly za levnější pracovní silou a přesouvají se tam, kde najdou kvalifikované zaměstnance. Zaměstnavatelé by měli mít podíl na vzdělávání, na oborové struktuře, na teorii odborných předmětů, vybavení škol i praktických zkouškách žáků. Pardubický kraj může být vzhledem k aktivitě jeho představitelů jedním z průkopníků tohoto procesu,“ vyjádřil názor za Hospodářskou komoru Zdenek Somr.

Náměstkyně Jana Pernicová v rámci svého vystoupení vyzdvihla aktivitu ředitelů odborných škol v kraji, ale i zaměstnavatelů, kteří se školami rozvíjejí spolupráci. „Do budoucna je však třeba konkretizovat vzájemnou pomoc. Zaměstnavatelé v kraji si konečně začínají uvědomovat, že musí přiložit také ruku k dílu. Je potřeba, aby oslovovali rodiny, žáky a představili jim svůj obor a profesní perspektivu včetně nástupního platu. Musí ukázat, že řemeslo není jenom o špinavých rukou, ale že je to práce s moderními technologiemi,“ doplnila náměstkyně Pernicová. Hejtman Martin Netolický na závěr ujistil všechny účastníky konference, že Pardubický kraj je připravený udělat vše potřebné pro to, aby mohl být systém duálního vzdělávání v poměrech České republiky úspěšně zaveden.