PARDUBICE – Školní rok 2013/2014 byl pro studenty českotřebovského gymnázia opět úspěšný, obsadili přední místa v mnoha soutěžích a předmětových olympiádách. Vzorně tak reprezentovali nejen naše gymnázium, ale také Pardubický kraj. Slavnostní setkání žáků s vynikajícími výsledky v soutěžích proběhlo 5. listopadu v sále Jana Kašpara v Pardubicích. O své dojmy se podělila Dominika Kubištová, jedna z oceněných studentek.

Byli jsme oceněni za to, že nás ocenili

I začátkem letošního školního roku byli někteří žáci našeho gymnázia pozváni na slavnostní setkání úspěšných studentů Pardubického kraje – Dominika Kubištová (8.A) za 1. místo v celostátní přehlídce Středoškolské odborné činnosti, Vojtěch John (4.A) za 3. místo v ústředním kole Dějepisné olympiády a Radovan Švarc (8.A) za 3. místo v republikovém kole Matematické olympiády. Naše řady rozšířil Michal Peňáz z 1.C, který ještě coby žák základní školy obsadil 3. místo v ústředním kole Olympiády v anglickém jazyce. Gymnázium z České Třebové tak mělo na tomto slavnostním setkání nejpočetnější zastoupení.

A právě pozvání do Pardubic bylo důvodem, proč jste 5. listopadu 2014 mohli na nádraží v České Třebové potkat čtyři vyparáděné jedince ještě před polednem. Na krajský úřad jsme dorazili jako jedni z prvních, pohodlně jsme se usadili a netrpělivě čekali, co bude dál. Nejprve nám byla představena paní náměstkyně Jana Pernicová a její spolupracovníci. Na úvod pro nás paní Pernicová vymyslela nečekanou hru. Každý měl o sobě říci, na co je momentálně nejvíc hrdý. Navzdory počátečnímu šoku jsme se všichni dobře bavili a atmosféra se uvolnila. Kulturní program připravily dívky, které byly zároveň oceněny za úspěchy v hudební soutěži. Podle mého názoru si svá ocenění zasloužily, hrály opravdu úchvatně.

Tímto se dostávám ke zlatému hřebu celého dne, k předávání pamětních listů a cen Mladý talent Pardubického kraje. Naše výprava postupně převzala své diplomy a odměny – fotoaparát a externí disky, čímž se vyřešil problém, kam budeme ukládat to obrovské množství poznámek k maturitě, které jsme jenom kvůli nedostatku místa v počítači dosud nemohli vypracovat! Po rozloučení nás čekala moje oblíbená a zároveň poslední část takovýchto oficiálních příležitostí – raut. Podle mého názoru nikde nevyhládne tak jako na kulturních a společenských akcích. Když se na to podíváme z opačného úhlu pohledu, nikde se nedělají lepší chlebíčky.

Nejdříve jsem chtěla, aby posledním slovem mého článku byly „chlebíčky“, ale potom jsem si uvědomila, že jsem na něco velmi důležitého zapomněla. Poděkování! Děkuji tedy svému učiteli dějepisu Janu Wątrobovi, že s námi na tuto jedinečnou událost jel. Naší škole za to, že nás vychovala tak dobře, že jsme byli úspěšní v celonárodním měřítku. A v neposlední řadě Pardubickému kraji za to, že si nevšímá jen opravy silnic nebo výstavby sportovních center, ale i našich malých školních úspěchů.

Dominika Kubištová, 8.A

Komentář